by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Goll (1846 - 1929)

Nous imitons, horreur! la toupie et la...
Language: French (Français) 
Nous imitons, horreur! la toupie et la boule
Dans leur valse et leurs bonds; même dans nos sommeils
La Curiosité nous tourmente et nous roule
Comme un Ange cruel qui fouette des soleils.

Singulière fortune où le but se déplace,
Et, n'étant nulle part, peut être n'importe où!
Où l'Homme, [dont jamais l'espérance n'est lasse,]1
Pour trouver le repos court toujours comme un fou!

Notre âme est un trois-mâts cherchant son Icarie;
Une voix retentit sur le pont: "Ouvre l'oeil!"
Une voix de la hune, ardente et folle, crie:
"Amour... gloire... bonheur!" Enfer! c'est un écueil!2

[Chaque îlot signalé par l'homme de vigie
Est un Eldorado promis par le Destin ;]1
L'Imagination qui dresse son orgie
Ne trouve qu'un récif [aux clartés du matin]1.

Ô le pauvre amoureux des pays chimériques !
Faut-il le mettre aux fers, le jeter à la mer,
Ce matelot ivrogne, inventeur d'Amériques
Dont le mirage rend le gouffre plus amer ?

Tel le vieux vagabond, piétinant dans la boue,
Rêve, le nez en l'air, de brillants paradis ;
Son œil ensorcelé découvre une Capoue
Partout où la chandelle illumine un taudis.

G. Bachlund sets stanzas 1-3
R. Piacentini sets stanzas 2-4

About the headline (FAQ)

View original text (without footnotes)
1 omitted by Piacentini
2 Piacentini includes only the quoted phrases in this stanza.

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]

Text added to the website: 2007-06-20 00:00:00
Last modified: 2014-06-16 10:02:24
Line count: 24
Word count: 186

Jak koule, jako vlk, jenž točí se a...
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Jak koule, jako vlk, jenž točí se a krouží,
tak běda! jsme i my; nás budí ze spaní,
nás žene Zvědavost a dnem i nocí souží
jak Anděl, jehož bič dál slunce pohání.

To divný osud náš, že cíl nám prchá stále
a nikdy nestoje, že všude může být:
že člověk utíká jak blázen dál a dále
a pořád v naději, že někde najde klid!

Náš duch, toť koráb jest, jenž Ikarie hledá:
»hle tam!« zní s můstku hlas, »hle tam!« zní z koše jiný,
»aj láska, sláva tam!« se vzteklý pokřik zvedá,
»hle tam i štěstí, viz!« — To, ďábla! úskaliny!

A každý ostrůvek, jejž lodní stráže hlásí,
to Eldorado jest, jež Osud slíbil nám;
hned na něm Obraznost své hody pořádá si,
a když se rozední, co najde? Skála tam!

Ten bídný milenec, jenž po přeludech slídí!
Jej spoutej v okovy, jej dolů v moře shoď!
Toť lodník opilý, jenž Ameriky vidí,
jichž fatamorgana ti v propast vede loď!

Tak tulák šedivý, jenž blátem ulic bloudí,
vždy větří po ráji a všude uvítá
svou Capuu, jež zve i láká ho a loudí,
kde v krčmě špinavé se okno zakmitá.

About the headline (FAQ)

Confirmed with BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla, translated by Jaroslav Goll, Praha : Otto, 1927, pages 65-71.


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]

Text added to the website: 2019-08-11 00:00:00
Last modified: 2019-08-15 21:22:41
Line count: 24
Word count: 191