by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Goll (1846 - 1929)

Quand le ciel bas et lourd pèse comme un...
Language: French (Français) 
Quand le ciel bas et lourd pèse comme un couvercle
Sur l'esprit gémissant en proie aux longs ennuis,
Et que de l'horizon embrassant tout le cercle
Il nous fait un jour noir plus triste que les nuits ;

Quand la terre est changée en un cachot humide,
Où l'Espérance, comme une chauve-souris,
S'en va battant les murs de son aile timide,
Et se cognant la tête à des plafonds pourris ;

Quand la pluie étalant ses immenses traînées
D'une vaste prison imite les barreaux,
Et qu'un peuple muet d'horribles araignées
Vient tendre ses filets au fond de nos cerveaux,

Des cloches tout-à-coup sautent avec furie
Et lancent vers le ciel un affreux hurlement,
Ainsi que des esprits errants et sans patrie
Qui se mettent à geindre opiniâtrément.

-- Et d'anciens corbillards, sans tambours ni musique,
Défilent lentement dans mon âme ; et, l'Espoir
Pleurant comme un vaincu, l'Angoisse despotique
Sur mon crâne incliné plante son drapeau noir.

About the headline (FAQ)

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]

Text added to the website: 2014-01-18 00:00:00
Last modified: 2014-06-16 10:05:28
Line count: 20
Word count: 156

Spleen (2)
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Když nízká obloha jak víko rakve tíží
nám duši stísněnou, již dlouhý svírá bol,
když noci smutnější se temné ráno plíží,
an mlhou zastírá se obzor kol a kol;

Svět vlhký na žalář když kolem nás se mění,
kde Naděj‚ netopýr, ach! lítá těkavý,
jenž bije bázlivě svým křídlem o sklepení
a tluče plesnivý se o strop do hlavy;

Když jako velká mříž, jež žalář uzavírá,
déšť v dlouhých splývaje se ryhách rozkládá,
tlum němých pavouků své niti rozprostírá
a sítí šerednou nám mozek zapřádá:

Tu zvony rozhoupnou se rázem z nenadání
a k nebi vrhají svůj rozpoutaný vřesk
jak bludných duchů shluk a nemajících stání,
že stále zní jich ston a nepřestává stesk.

— A průvod bez hudby a bez bubnů jde tluku
mou duší pohřební; v něm v slzách Naděj lká...
A Úzkost, tyran můj, svou krutou zvednouc ruku,
v mou lebku zatkne žerď — s ní černý prapor vlá.

Confirmed with BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla translated by Jaroslav Goll, Praha : Otto, 1927, page 42.


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]

Text added to the website: 2019-07-15 00:00:00
Last modified: 2019-08-05 10:18:39
Line count: 20
Word count: 152