by Julius Zeyer (1841 - 1901)
Melodram
Language: Czech (Čeština)
Available translation(s): ENG
Radovid: Jak podivně se zachvěl nyní strom. Mně jest, jak by se něco díti mělo. Nyola: Pozorujme tedy tiše! (Strom se stává průhledným, šelestí, a Mahulena, v něm viditelná, mluví.) Mahulena: Celá má bytost silněji se zachvívá a v bolest moji se mísí sladkost nevýslovná. Toť on, toť on, po němž tak nesmírně vždy toužím, žízním, prahnu! Mha paměti mé vyjasňuje se a zase vím, čím jsem a jak se jmenuji! To Radúz je, u nohou leží mých, jak v lese dávno, dávno! O peň můj hlavu plavou opírá a dechem jeho třese se mé srdce obolené, raněné až k smrti. Toť on, toť on! To všechny hvězdy nebes spršely mi k nohám s výše!... Nad ním se sklánět, jaká blaženost! Zaplakat nad ním, jaká útěcha! Ó, žel, že více není dáno mi! Kdybych to sladké jméno vykřiknouti mohla v hvězdnou noc!... Ach, uslyšev hlas můj láskou prochvělý, vzpamatoval by se, to vím, to vím! Však promluviti s ním, to dáno není mi, jen když tělo jeho ve snách tone, tu duch můj mluvit může k jeho duchu— ale když probudí se, zapomene hned, co se mu snilo, a odejde, a hned i já zas klesám v rostlinnou svou dřímotu! Jak jiskra v popel, padá jméno jeho mně a moje jemu v nepamět! Jaký to žal, jaký to žal! Nyola: Šum toho stromu hrůzou plní mě! Mně zdá se, jako lidský hlas bych slyšela v tom šelestu! Má ruka jímá mimoděk už sekyru— pusť, Radovide, pusť mě, překazím ten čar! Radovid: Ne, královno, pro lásku svoji k Radúzovi, stůj! Cos šeptá mi, že bys jej usmrtila! Hleď na tu bledou jeho tvář, tak bíle osvětlenou lunou, teď jako úsměv cos mu bloudí kolem úst, úsměv tak snivý a plný štěstí! Mahulena: Ó, hvězdo moje utěšená, tělesného pouta zbaven, Radúze můj sladký, drahý, schopen jsi teď slyšet můj hlas a rozuměti, co duše moje duši šeptá tvé! Cítíš ve snách rosu stromu na své čelo padat? To moje něhy plné slzy jsou, ó, Raduze! A v sladkém bolu skláním větve svoje nad tebou, vanutí nyvé noci napomáhá mi… Má hvězdo utěšená, jsem tvoje Mahulena, slyšíš? Tvoje Mahulena jsem! Té strašné kletby tíž teď sňata na okamžik s nás, jsou zase svoji, svazkem sna, Radúz a Mahulena! Radúz (ze sna): Ó, sladké jméno, jako šelest stromu! Tak tedy přece vrátilo jsi se v mou chabou paměť! Teď všechno, všechno vím... Na štítu stojím hory... Ty přicházíš, má spáso! (Vznáší ruce do prázdna) Ó, zadržím tě, zadržím… už nikdy, nikdy neunikneš mi s mou chorou pamětí… Mahulena: Utiš se, má duše přemilá! Utiš se a slyš! Je spása tobě možná! Když nejsi blízko mne, jsem v dřímotě a více rostlinou než tvorem lidským! Však v polovědomí tom podivném mám matné vidiny a slyším hlasy, jež lidské ucho nikdy neslýchá! Jest zvířatům a rostlinám a hvězdám mnoho zvěstno, co nepochopno člověku. Ze země, naší matky, blahé zvěsti stále stoupají, prorocké věštby, jimž zasvěcený pouze rozumí... Jak míza z kořenů podivně cos hrne se mi někdy k srdci, k hlavě, z nejhlubších hlubin země věštící… Radúze, takto vím, co matka moje klnoucí nám zamlčela, vím, že paměť tvoji chorou zhojit může moje krev! Slyšíš? Moje krev! Jak ráda vylila bych ji všechnu pro tvou spásu, Radúze! Však nemohu, jsem ztuhlá jako kámen, jen vítr vládne mnou, ne vůle moje! Ó, zraň mě, zraň mě, Radúze můj sladký! Ó, vezmi ji tu krev a zhojen buď! Radúze, vzbuď se, vzbuď a vezmi lék svůj, všechnu mého srdce krev! Radúz: Ó, strašná slova... Mahuleno, Mahuleno! (Zbudí se prudce. Strom se zatmí.) Mahulena (mroucím hlasem): Ach!... Radúz (vyskočí): Sny plny hrůzy... Krev. krev její? Koho? To jméno… ach, zas uhaslo jak jiskra, kterou zašlápneš... Ó, strašná bolest v hlavě!... Zde byla myšlenka, zde za tím čelem... A uletěla zas, zas prázdno, zde a pusto! Ó, bole přeukrutný! Žal a běda! (Vrhne se na zem) Nyola: Můj synu Radúze!
Authorship:
- by Julius Zeyer (1841 - 1901) [author's text not yet checked against a primary source]
Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive):
- by Josef Suk (1874 - 1935), "Melodram", op. 13 no. 13 (1897-1898) [ voice and piano ], from Radúz a Mahulena, no. 13, revised 1912 [sung text checked 1 time]
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- ENG English (Patrick John Corness) , "Melodrama", copyright © 2023, (re)printed on this website with kind permission
Researcher for this page: Patrick John Corness
This text was added to the website: 2023-11-13
Line count: 116
Word count: 650