by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Goll (1846 - 1929)

L'homme et la mer
Language: French (Français) 
Homme libre, toujours tu chériras la mer ;
La mer est ton miroir ; tu contemples ton âme
Dans le déroulement infini de sa lame,
Et ton esprit n'est pas un gouffre moins amer.

Tu te plais à plonger au sein de ton image,
Tu l'embrasses des yeux et des bras, et ton cœur
Se distrait quelquefois de sa propre rumeur
Au bruit de cette plainte indomptable et sauvage.

Vous êtes tous les deux ténébreux et discrets ;
Homme, nul [ne connaît]1 le fond de tes abîmes ;
Ô mer, nul ne connaît tes richesses intimes,
Tant vous êtes jaloux de garder vos secrets.

Et cependant, voilà des siècles innombrables
Que vous vous combattez sans pitié ni remord,
Tellement vous aimez le carnage et la mort,
Ô lutteurs éternels, ô frères implacables !

View original text (without footnotes)

Confirmed with Revue de Paris, Paris: Bureaux de la Revue de Paris, October 1852, page 135 [first publication]; also confirmed with Les Fleurs du mal, Spleen et Idéal, Paris: Poulet-Malassis et de Broise, 1857, pages 40-41. Punctuation follows first publication.

1 1861 and 1868 editions: "n'a sondé"

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Poom Andrew Pipatjarasgit [Guest Editor]
Člověk a moře
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Vždy — člověk svobodný — mu budeš přítelem!
Tvým moře zrcadlem; tam vidíš duši svoji,
když vlny jeho jdou v svém nekonečném roji,
a propast hořkosti v tvém duchu jako v něm.

V klín tvého obrazu tě touha tvoje vrhá,
tvůj zrak i rámě tvé jej s láskou objímá;
vln jeho neskrotný když nářek zahřímá,
se tlukot utiší, jenž tvojím srdcem trhá.

Kdo zbadal, člověče, co duch tvůj na dně hostí?
Vy oba temní jste a stejně mlčelivi.
Kdo, moře, vypátral tvé nejskrytější divy?
Vy v stejné hlídáte je oba žárlivosti.

A ptece nenávist, v níž není odpuštění
ni lítosti, a boj vás dělí od věků.
Má v lásce moře smrt, smrt milá člověku: —
ó věční sokové! ó bratři nesmíření!

Confirmed with Charles Baudelaire. Výbor z Květů zla, translated by Jaroslav Groll, Praha : Otto, 1927, pages 19–20.


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]