by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Haasz (1860 - 1939)

Chant d'automne
Language: French (Français) 
Available translation(s): ENG
I
Bientôt nous plongerons dans les froides ténèbres ;
Adieu, vive clarté de nos étés trop courts !
J'entends déjà tomber avec [des chocs funèbres]1
Le bois retentissant sur le pavé des cours.

Tout l'hiver va rentrer dans mon être : colère,
Haine, frissons, horreur, labeur dur et forcé,
Et, comme le soleil dans son enfer polaire,
Mon cœur ne sera plus qu'un bloc rouge et glacé.

J'écoute en frémissant chaque bûche qui tombe ;
L'échafaud qu'on bâtit n'a pas d'écho plus sourd.
Mon esprit est pareil à la tour qui succombe
Sous les coups du bélier infatigable et lourd.

Il me semble, bercé par ce choc monotone,
Qu'on cloue en grande hâte un cercueil quelque part.
Pour qui ? - C'était hier l'été ; voici l'automne !
Ce bruit mystérieux sonne comme un départ.

II
J'aime de vos longs yeux la lumière verdâtre,
Douce beauté, mais [tout aujourd'hui]2 m'est amer,
Et rien, ni votre amour, ni le boudoir, ni l'âtre,
Ne me vaut le soleil rayonnant sur la mer.

Et pourtant aimez-moi, tendre cœur ! soyez mère,
Même pour un ingrat, même pour un méchant ;
Amante ou sœur, soyez la douceur éphémère
D'un glorieux automne ou d'un soleil couchant.

Courte [tâche]3 ! La tombe attend ; elle est avide !
Ah ! laissez-moi, mon front posé sur vos genoux,
Goûter, en regrettant l'été blanc et torride,
De l'arrière-saison le rayon jaune et doux !

G. Fauré sets stanzas 1, 3-5

View original text (without footnotes)

Confirmed with Les Fleurs de mal, Spleen et Idéal, Paris: Poulet-Malassis et de Broise, 1861, pages 129-130.

1 some editions: "un choc funèbre"
2 some editions: "aujourd'hui tout"
3 some editions: "câche"

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):

  • CZE Czech (Čeština) (Jaroslav Haasz) , "Zpěv podzimní", Prague, J. Otto, first published 1919
  • CZE Czech (Čeština) (Jaroslav Goll) , "Podzimní"
  • ENG English (Peter Low) , "Song of autumn", copyright © 2000, (re)printed on this website with kind permission


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Poom Andrew Pipatjarasgit [Guest Editor]
Zpěv podzimní
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
1.
Tak brzy vnoříme se ve tmu, plnou zimy;
buď s bohem živý jas těch příliš krátkých let!
dnes dříví na dvoře já s rázy příšernými
již slyším dopadat a na dláždění znět,

Ta zima pronikne mou bytost: hněvy vzteklé,
zášť, chvění, zděšení, i práce tvrdá tíž,
a tak, jak slunce kruh kol polu v ledů pekle,
mé srdce ledovcem jen rudým bude již.

Pád dřeva každého tu slyším, jen se třesa;
hlas drsnější to, než když staví popravu.
A duch můj podoben je věži, která klesá
pod rázy berana, jenž nezná únavu.

Tím rázem kolébán vždy stejným, jak bych slyšel,
že v chvatu sbíjejí kdes rakve roubení…
A komu? Včera byl čas léta; podzim přišel!
Hluk tento tajemný zní jako loučení!

2.
Mám rád váš velký zrak, v němž plá svit zelenavý,
ó, sladká kráso má, však dnes vše hořký stesk,
nic: vaše láska ne, ni boudoir, ni krb žhavý,
nic slunce nad mořem mně nenahradí lesk.

A přece milujte mne, něžná! buďte matkou
i pro nevděčného i pro ošklivého!
ať sestra, milenka, ó, buďte slastí krátkou
buď slávy podzimní, neb slunce zašlého!

Jak úkol krátký to! Hrob v lakomství ždá dravém!
Ach, nechte mne, bych směl vám v klín své čelo klást
a zkoušet, ve stesku po bílém létě žhavém,
teď v pozdní jeseni těch svitů žlutých slast!

Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]