Vzármutku mém k Tobě, Bože, volám,
naděje máje, že nezavržeš mne, Pane Bože,
vysvobod' duši mou od lidí zlých,
nepravých i od jazyku lstivého a převráceného,
zlost a lest lidská, již jest na vrch vzešla,
všudy ta střela prudká pronikla,
a jako oheň rozpálená jest;
Ach běda mně, že bydlení mé
tak dlouhov tom světě prodlužuje se,
mezi lidmi, kteříž v nešlechetnosti
všecky směle se vydávají
a na Pána Boha svého nedbají,
když jsem jim nejpokorněji mluvíval,
hned jsem proti sobě je podzdvihoval;
Pohlediž tedy a od takových
nepřátel vysvobodiž mne, Pane,
pro jméno Tvé věky věkoma slavné.