Translation by Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)

Ballade à la lune
Language: French (Français) 
Available translation(s): ENG
[C'était]1, dans la nuit brune,
Sur le clocher jauni,
  		La lune
Comme un point sur un i.
 
Lune, quel esprit sombre
Promène au bout d'un fil,
  		Dans l'ombre,
Ta face et ton profil ?
 
Es-tu l'œil du ciel borgne ?
    Quel chérubin cafard
  		Nous lorgne
Sous ton masque blafard ?

N'es-tu rien qu'une boule,
Qu'un grand faucheux bien gras
		   Qui roule
Sans pattes et sans bras ?

Es-tu, je t'en soupçonne,
Le vieux cadran de fer
		   Qui sonne
L'heure aux damnés d'enfer ?

Sur ton front qui voyage.
Ce soir ont-ils compté
		   Quel âge
A leur éternité ?

Est-ce un ver qui te ronge
Quand ton disque noirci
		   S'allonge
En croissant rétréci ?

Qui t'avait éborgnée,
L'autre nuit ? T'étais-tu
		   Cognée
A quelque arbre pointu ?

Car tu vins, pâle et morne
Coller sur mes carreaux
		   Ta corne
à travers les barreaux.

Va, lune moribonde,
Le beau corps de Phébé
		   La blonde
Dans la mer est tombé.

Tu n'en es que la face
Et déjà, tout ridé,
		   S'efface
Ton front dépossédé.

Rends-nous la chasseresse,
[Blanche]2, au sein virginal,
		   Qui presse
Quelque cerf matinal !

Oh ! sous le vert platane
Sous les frais coudriers,
		   Diane,
Et ses grands lévriers !

Le chevreau noir qui doute,
Pendu sur un rocher,
	   L'écoute,
L'écoute s'approcher.
  
Et, suivant leurs curées,
Par les vaux, par les blés,
  		Les prées,
Ses chiens s'en sont allés.
  
Oh ! le soir, dans la brise,
Phoebé, soeur d'Apollo,
		   Surprise
A l'ombre, un pied dans l'eau !

Phoebé qui, la nuit close,
Aux lèvres d'un berger
		   Se pose,
Comme un oiseau léger.

Lune, en notre mémoire,
De tes belles amours
  		L'histoire
T'embellira toujours.
  
Et toujours rajeunie,
Tu seras du passant
  			[Bénie]3,
Pleine lune ou croissant.
  
T'aimera le vieux pâtre, 
Seul, tandis qu'à ton front
		   D'albâtre
Ses dogues aboieront.
  
T'aimera le pilote
Dans son grand bâtiment,
		   Qui flotte,
Sous le clair firmament !
  
Et la fillette preste
Qui passe le buisson,
		   Pied leste,
En chantant sa chanson.
 
Comme un ours à la chaîne, 
Toujours sous tes yeux bleus
		   Se traîne
L'océan montueux.
  
Et qu'il vente ou qu'il neige
Moi-même, chaque soir,
		   Que fais-je,
Venant ici m'asseoir ?
  
Je viens voir à la brune,
Sur le clocher jauni,
		   La lune
Comme un point sur un i.

E. Lalo sets stanzas 1-4, 12, 17-19, 21, 24-25
J. Offenbach sets stanzas 1, 2, 8, 18, 20-22, 24-25

View original text (without footnotes)
1 Offenbach: "Voyez"
2 Lalo: "Diane"
3 Lalo: "Bénie, tu seras bénie"

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):

  • ENG English (Barbara Miller) , "Ballad to the moon", copyright © 2005, (re)printed on this website with kind permission
  • ENG English (Jaroslav Vrchlický) , "Ballada na měsíc"
  • HUN Hungarian (Magyar) (Árpád Tóth) , "A hold balladája"


Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]

Text added to the website between May 1995 and September 2003.
Last modified: 2017-05-11 10:15:33
Line count: 100
Word count: 374

Ballada na měsíc
Language: English  after the French (Français) 
Noc. Mhou, jež všecko halí,
viz měsíc nad věží
      plá malý
tak jako bod na i.

Ký duch ve mlze šedé
tě luno rozsvítí
      a vede
tvůj profil na niti!?

Jsi jedním okem nebi?
ký cherub či zlý ďas
      se šklebí
tvé masky plechem as?

Či snad jsi pouhou koulí?
či tučný pavouk jen,
      jenž choulí
se bez noh, bez ramen?

Ba, skoro duch můj věří,
že’s orloj rezavý,
      jenž měří
čas ďáblům zdlouhavý?

Na čele tvém, jež kráčí,
zda četli v dumách zlých,
      co stačí
dnů ku věčnosti jich?

Zda červ té v taji zžírá,
když zčernalý tvůj kruh
      se svírá
neb roste v stříbra pruh?

Či vyrazil ti včera
kdos jedno oko snad?
      za šera
jsi na strom ostrý pad?

Neb siný, přeubohý
a bledý propouštíš
      své rohy
skrz okna mého mříž.

Tvá záře, luno, hasne
neb tělo Phöby, ach
      tak krásné
juž zniklo ve vlnách!

Ty’s pouhou její maskou
a když se noříš z par,
      pod vráskou
tvých skrání mizí tvar.

Ó budiž zpět nám dána
ta cudná lovkyně,
      jež z rána
juž zvěř štve v lesině.

Ach zřít v stínů platanů,
kde houštím bují dol,
      Dianu
a její chrty kol!

Srn černý na hrot skály
se v strachu vyhoup’ výš
      a z dáli
poslouchá jde-li již?

A za ním honců vlečka
hřmí v stáda, luh a les
      psů smečka,
jak honil by je běs.

Ach, Dianu zřít v houští,
když večer stínů pln,
      jak spouští
svou nožku v stříbro vln!

Ji, která noční chvílí
pastýři na rty, zrak
      se schýlí
tak jako lehký pták.

Ó luno, v příští doby
tvých lásek paměti
      tě zdobí
a zjasní, posvětí!

Vždy mladneš, v záři jasné
ti zní poutníka dík,
      ať hasne
tvůj kruh, ať právě vznik.

Rád pastýř na té čeká,
co smečka jeho zlých
      psů štěká
na úběl skrání tvých;

I dívka čtveračivá,
jež dolem bloudí kdes
      a zpívá,
až ozývá se les.

Z tvých očí azur svítá,
pod nimi moře břich
      se zmítá
jak medvěd v řetězích.

Proč, nech ať noc je svěží,
když večer k zemi pad,
      ať sněží,
jdu ven si sednout rád?

Bych mhou, jež všecko halí,
zřel měsíc nad věží
      plát malý
tak jako bod na i.

Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]

Text added to the website: 2019-07-17 00:00:00
Last modified: 2019-07-17 16:42:35
Line count: 96
Word count: 364