Národní písně a tance Těšínska

Pasala volky na bukovině,
měla ze sebu skřipky jedině,
i grala, zpivala,
svoje sive, sive volky pasala.

Pasla jich pasla, ež jich ztratila,
ach ja něšťastna, coch to zrobila,
i plače a chodi,
kdo mi moje sive volky navruti.

Uslyšel Jašo plač, nařikani,
přiletěl ku ni bez zavolani.
Děvuško, co mi daš?
Za pusinku hned tu svoje volky maš.

Oj, kdybys ty mi volky zas nalaz,
dala by tobě pusinku zaraz,
oj zaraz, oj zaraz,
sedmdesat sedm razy, raz po raz.

Utěkal Jašo až k bukovině
a přignal volky, oddal divčině.
Divčino, volky maš,
slubovalas dat' pusinku, dat' zaraz.

Dala by tobě pusinku, dala,
kdyby mamulku za mnu něstala.
Divčino, čachrajko,
slubovalas a nědalas, ciganko!

Sidej na vuz, kochani moje,
něpomože plakani tvoje,
něpomože, mily bože,
už su koničky ve dvoře,
sidej na vuz muj, kochani moje.

Už by rada na vuz sidala,
eščech otcu něděkovala,
děkuju vam, otče mily,
byl stě o mě starostlivy,
už něbudětě, zustaňtě sbohem.

Už by rada na vuz sidala,
eščech matce něděkovala,
děkuju vam, ma matičko,
za vaše vychovaničko,
zustaňtě sbohem, mamulko moja.

Když sem byla mamince na klině,
hej, na klině, hej,
chodivali chlapci ke mně i v zimě,
a i v zimě, hej!

Když sem byla trochu větši pannu,
větši pannu, hej,
chodivali chlapci za mnu, jen za mnu,
enem za mnu, hej!