Kráčím, kráčím mezi vrchy, hraj mi struno, hraj.
Dívám se tu kol dokola jak je širý kraj!
Hledím, hledím dokola kol, zvoňte kouzelně!
Vzal bych tohle srdce svoje v obě dlaně své.
Vzal bych, vzal bych srdce moje, zvoň mi struno tam!
Hodil bych je komus k nohám, kdyby bylo kam.
Hodil bych je v oči diké, v dál se přání nes,
jež se přece skrývá v dáli tam a v dáli hlas.
Hodil bych je byt by puklo země má struno v tmy
Ale jenom jedině ta co se líbí mi.
Není ji však nikde není, hraj mi struno hraj.
Jenom oči moje letí na světa až kraj.