Po mátušce, mocné Volze
celou široširou dálí,

pohoda se rozesmála,
čistá pohoděnka krásná!

Na vlnách nic není zříti,
jenom černá loď se kývá.

U kormidla vysedává
lodi pán, to v šatě zvláštním.

Kaftan hnědý na něm splývá,
kamizola z látky vzácné.

A tu pán všem rozkaz dává :
Veslem zaveslujte rázným,

po mátušce dobré Volze,
k Alenušky krčmě známé.

Alenuška vyšla z vrátek
se svou dcerkou milokrásnou.

"Nezazlívej, pane vzácný,
v čem si chodí, v tom tě vítá:

v košilence z tenké tkáně,
v blavněné jupce pouhé!"