Šel jsem s milou zvečera, 
cestičkou kol jezera, 
smáli jsme se zpívali, 
a na hvězdy se dívali. 

Jak jsme přišli k doubravě, 
stromy, keře zvědavě 
dívaly se za námi 
a kývali si hlavami. 

A já jsem si zazpíval, 
hubičku jsem si jednu vzal, 
"Zmýlil jsi se. to mi věř, 
byly dvě" tak šeptal keř. 

"A já viděl v hájku tom 
tři že byly!" šuměl strom. 
Voda řekla: "Mnohem víc, 
bylo jich až na tisíc!" 

Mlčte, nač nás pomlouvat? 
všichni máte pravdu snad, 
nejdřív jedna, potom víc, 
až jich bylo na tisíc!