Tré ptáků letí z Prevezy,
do Pargy přiletěli;
i hledí jeden v cizinu a druhý do Jannaky,
a třetí - černý jako noc,
ten naříká, i praví:
Ó Pargo, ó Turci houfem jdou,
již svírají tě Turci,
i netáhnou sem do boje,
než zradou tebe vezmou;
ne vezír tebe pokořil,
ne četná jeho vojska;
vždy prchali jak zajíci
před paržskou zbraní Turci,
i Ljapidové nechtěli se v poli s tebou bíti,
neb hrdiny máš jako lvy a ženy bohatúrské,
jimž prach je jako omastek a koule denním chlebem.
Za peníz Kristus prodán byl,
za peníz tebe dali.
Své dítky, matky,
vezměte, vy popi, svoje svaté,
zbraň odložte, vy junáci,
a zahod'te pušky své a v síř a hloubi kopejte,
své hroby vykopejte,
a každou kůstku hrdinskou svých otců vyhrabejte,
by Turek po těch nešlapal,
jichž nikdy, nikdy nepokořil.