by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Haasz (1860 - 1939)

La voix
Language: French (Français) 
Mon berceau s'adossait à la bibliothèque,
Babel sombre, où roman, science, fabliau,
Tout, la cendre latine et la poussière grecque,
Se mêlaient. J'étais haut comme un in-folio.
Deux voix me parlaient. L'une, insidieuse et ferme,
Disait : " La Terre est un gâteau plein de douceur ;
Je puis (et ton plaisir serait alors sans terme !)
Te faire un appétit d'une égale grosseur. "
Et l'autre : " Viens ! oh ! viens voyager dans les rêves,
Au delà du possible, au delà du connu ! "
Et celle-là chantait comme le vent des grèves,
Fantôme vagissant, on ne sait d'où venu,
Qui caresse l'oreille et cependant l'effraie.
Je te répondis : " Oui ! douce voix ! " C'est d'alors
Que date ce qu'on peut, hélas ! nommer ma plaie
Et ma fatalité. Derrière les décors
De l'existence immense, au plus noir de l'abîme,
Je vois distinctement des mondes singuliers,
Et, de ma clairvoyance extatique victime,
Je traîne des serpents qui mordent mes souliers.
Et c'est depuis ce temps que, pareil aux prophètes,
J'aime si tendrement le désert et la mer ;
Que je ris dans les deuils et pleure dans les fêtes,
Et trouve un goût suave au vin le plus amer ;
Que je prends très-souvent les faits pour des mensonges,
Et que, les yeux au ciel, je tombe dans des trous.
Mais la Voix me console et dit : " Garde tes songes ;
Les sages n'en ont pas d'aussi beaux que les fous ! "

Confirmed with Les Épaves, Pièces diverses, Amsterdam: À l'enseigne du Coq, 1866, pages 119-121. Also confirmed with Œuvres complètes de Charles Baudelaire, vol. I : Les Fleurs du mal, Spleen et Idéal, Paris: Michel Lévy frères, 1868, pages 225-226. Punctuation follows first edition.

First published by À l'enseigne du Coq in Les Épaves, 1866; also appears under Spleen et Idéal as number 93 in the 1868 edition of Les Fleurs du mal. In the 1868 edition, line 18, "distinctement" was misspelled "distictement".


Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Poom Andrew Pipatjarasgit [Guest Editor]

This text was added to the website: 2014-03-25
Line count: 28
Word count: 251

Hlas
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Měl jsem svou kolébku kdys u bibliotéky,
to chmurný Bábel byl, v němž román, fabliau,
vše, věda, latinský i popel, i prach s Řeky
se mísil. Veliký byl jsem, jak folio.
Hlas dvojí promlouval tu ke mně: pevný, lstivý,
děl: „Země koláč jest, jenž pln je sladkosti;
já mohu (bez konce tvých plesů budou divy!)
chut vzbudit u tebe též stejné velkosti.“
A druhý děl: „Ó, pojď! pojď v snění cestovati,
za meze možnosti a známých věcí v dál!“
A zpíval tento hlas, jak vítr v písků trati,
když, bludný přízrak ten, jenž, kdo ví, kde se vzal,
se sluchem laškuje a přec jej hrůzou zchvátí.
Já: „Sladký hlase můj,“ děl, „ano!“ Chvílí tou
se může počátek mé rány počítati
a sudby. Za zdobou těch kulis velikou
a jícnem nejtmavším, v nichž nekonečné bytí,
duch můj zří patrně vždy světy neznámé,
a, oběť vznícená svých jasných zření, cítí,
jak vleku hady jen, již hryžou paty mé.
A od té doby jest, že jako prorok dávný
tak něžně miluju i poušť i moře tiš;
že v smutku směji se a pláču v svátek slavný,
a vína chutná mně i nejvíc hořká číš;
že často pokládám pak za lež skutek pouhý,
v dol padnu, když se výš mé zraky zvedají.
Však těchu dává mi Hlas: „Podrž si své touhy,
tak lepých mudrci jak blázni nemají!“

Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]

This text was added to the website: 2019-07-24
Line count: 28
Word count: 223