by Victor Hugo (1802 - 1885)
Translation by Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)
Les Djinns
Language: French (Français)
Murs, ville Et port, Asile De mort, Mer grise Où brise La brise Tout dort. Dans la plaine Naît un bruit. C'est l'haleine De la nuit. Elle brame Comme une âme Qu'une flamme Toujours suit. La voix plus haute Semble un grelot. D'un nain qui saute C'est le galop. Il fuit, s'élance, Puis en cadence Sur un pied danse Au bout d'un flot. La rumeur approche, L'écho la redit. C'est comme la cloche D'un couvent maudit, Comme un bruit de foule Qui tonne et qui roule Et tantôt s'écroule Et tantôt grandit. Dieu! La voix sépulcrale Des Djinns!... - Quel bruit ils font! Fuyons sous la spirale De l'escalier profond! Déjà s'éteint ma lampe, Et l'ombre de la rampe.. Qui le long du mur rampe, Monte jusqu'au plafond. C'est l'essaim des Djinns qui passe, Et tourbillonne en sifflant. Les ifs, que leur vol fracasse, Craquent comme un pin brûlant. Leur troupeau lourd et rapide, Volant dans l'espace vide, Semble un nuage livide Qui porte un éclair au flanc. Ils sont tout près! - Tenons fermée Cette salle ou nous les narguons Quel bruit dehors! Hideuse armée De vampires et de dragons! La poutre du toit descellée Ploie ainsi qu'une herbe mouillée, Et la vieille porte rouillée, Tremble, à déraciner ses gonds. Cris de l'enfer! voix qui hurle et qui pleure! L'horrible essaim, poussé par l'aquillon, Sans doute, o ciel! s'abat sur ma demeure. Le mur fléchit sous le noir bataillon. La maison crie et chancelle penchée, Et l'on dirait que, du sol arrachée, Ainsi qu'il chasse une feuille séchée, Le vent la roule avec leur tourbillon! Prophète! Si ta main me sauve De ces impurs démons des soirs, J'irai prosterner mon front chauve Devant tes sacrés encensoirs! Fais que sur ces portes fidèles Meure leur souffle d'étincelles, Et qu'en vain l'ongle de leurs ailes Grince et crie à ces vitraux noirs! Ils sont passés! - Leur cohorte S'envole et fuit, et leurs pieds Cessent de battre ma porte De leurs coups multipliés. L'air est plein d'un bruit de chaînes, Et dans les forêts prochaines Frissonnent tous les grands chênes, Sous leur vol de feu pliés! De leurs ailes lointaines Le battement décroît. Si confus dans les plaines, Si faible, que l'on croit Ouïr la sauterelle Crier d'une voix grêle Ou pétiller la grêle Sur le plomb d'un vieux toit. D'étranges syllabes Nous viennent encor. Ainsi, des Arabes Quand sonne le cor, Un chant sur la grève Par instants s'élève, Et l'enfant qui rêve Fait des rêves d'or. Les Djinns funèbres, Fils du trépas, Dans les ténèbres Pressent leur pas; Leur essaim gronde; Ainsi, profonde, Murmure une onde Qu'on ne voit pas. Ce bruit vague Qui s'endort, C'est la vague Sur le bord; C'est la plainte Presque éteinte D'une sainte Pour un mort. On doute La nuit... J'écoute: - Tout fuit, Tout passe; L'espace Efface Le bruit.
Authorship:
- by Victor Hugo (1802 - 1885), "Les Djinns", appears in Les Orientales, no. 28 [author's text checked 1 time against a primary source]
Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive):
- by Thierry Escaich (b. 1965), "Les Djinns", 2008?, published 2012 [ mezzo-soprano and orchestra or piano ], from Les Nuits hallucinées, no. 3, Éditions Gérard Billaudot [sung text not yet checked]
- by Gabriel Fauré (1845 - 1924), "Les Djinns", op. 12 [ chorus and orchestra ] [sung text not yet checked]
- by Edmond Savary , "Les Djinns", published [1868] [ baritone or contralto and piano ], from 18 Lieder, poésies de Victor Hugo, no. 3, Paris, Éd. 'Au Ménestrel' Heugel et Cie. [sung text not yet checked]
- by Louis Vierne (1870 - 1937), "Les djinns", op. 35 (1912), published 1925 [ soprano and orchestra or piano ] [sung text not yet checked]
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- CZE Czech (Čeština) (Jaroslav Vrchlický) , "Džinnové"
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]
This text was added to the website: 2007-05-09
Line count: 120
Word count: 476
Džinnové
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français)
Přístav, zeď, mrtvých dům, vše spí teď pláň i chlum, ocean; větrů van skolébán, nikde šum. Ruch vznik dole tichým vzdechem, letí v kole noci dechem, zalká chvílí, jak duch kvílí, za nímž pílí plamen spěchem. Nejtenčí hlas vznik jak rolničky ton, to jest trpaslík, jenž se pustil v hon, prchá, výš se houp, ve kraj proudu stoup, a kles ve vln sloup jako alkyon. Nový ruch a stony, echo zní v tom hlase, jak zakleté zvony z chrámu v nočním čase, jako ve přístavu bouř a hukot davu, který roste v vřavu, aby zanik’ zase. Bože, to hlas truchlivý Džinnů! jaký lomoz jich! pryč jen v poplach bouřlivý ve stín schodů hlubokých! Moje lampa hasne již, a jich stín, jenž stoupá výš, roste k stropu a v mou skrýš běda podél zdi se mih’! To rej Džinnů, táhne, mlaská, syčí, víří v davu, v páru, jilm jich letem dotknut praská jak hořící sosna v žáru. Tlum jich těžký jak jen hne se, v prostoru se prázdném třese jako šerý mrak, jenž nese ve svém boku blesky zmaru. Juž jsou tady! dobře zavřete síň, kde chcem jich bouři vzdorovat! Jaký hluk té roty prokleté! Upír tu, tam drak, ký shon a chvat! Holé trámy rozpukaných střech kroutí se jak deštěm vlhký mech, staré dveře, kam rez žlutý leh’, chvějí se, div nesřítí se v pád. Pekla ryky, hlas, jenž vyje, stená! Hrozný dav hnán větrem letí z dáli! Nebesa! má chatka opuštěná! pod jich letem zdi se chvěti zdály. Úpí a se kloní můj dům chudý jako strom, jenž vytržen jest z půdy, jak list suchý, v podjeseni rudý, tak jej vítr v jejich davu válí! Proroku! když tvoje mocná dlaň uchrání mne těchto démonů, před tvůj oltář zítra holou skráň pokořím hned v díků úklonu! od mých vrat jen zažeň každý zmar, uhas jejich dech, v němž jisker žár, dej, by darmo jejich křídel spár s skřekem rval mých oken záclonu. Přeletli juž! V dálku chvátá jejich zástup větrem štvaný! ustali juž na má vrata těžké nohami hřmít rány. Slyš, řetězy tmou jak zvoní, teď se v blízkých lesích honí, hoj, což staré duhy kloní let jich křídel ohnětkaný! Slábne tepot křídel jich, jak se dálí jejich běh; ztemněn hasne po polích slabý tak, jak pouhý dech. Jako cvrkot cikady z opuštěné zahrady, neb jako krup kaskady po olově starých střech. Rozeznávat mohu divné pouze hlasy, jak při zvuku rohu ve stínu oasy tichem se ozývá zpěv, jejž Arab zpívá, dítě se usmívá a sny zlaté tká si. Džinnů zhoubný dav zmizel dávno již, ve tmy černý háv, v noci tmavé skrýš. Bouří jejich tlum spěje ku břehům jako vlny šum, kterou nevidíš. Kouzla plný zvuk se tají, jako vlny v rákos hrají; tony zlaté sotva zňaté, jak pláč svaté umírají. Naslouchám, jejich tlum zmizel. Kam? Ve klín snům. V jeden ráz ticho zas, a juž zhas ves šum.
Authorship:
- by Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), "Džinnové" [author's text checked 1 time against a primary source]
Based on:
- a text in French (Français) by Victor Hugo (1802 - 1885), "Les Djinns", appears in Les Orientales, no. 28
Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive):
- [ None yet in the database ]
Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]
This text was added to the website: 2019-05-13
Line count: 120
Word count: 480