by Heinrich Heine (1797 - 1856)
Translation by Otokar Fischer (1883 - 1938)

Verlorener Posten in dem Freiheitskriege
Language: German (Deutsch) 
Verlorener Posten in dem Freiheitskriege,
Hielt ich seit dreißig Jahren treulich aus.
Ich kämpfe ohne Hoffnung, daß ich siege,
Ich wußte, nie komm ich gesund nach Haus.

Ich wachte Tag und Nacht - Ich konnt nicht schlafen,
Wie in dem Lagerzelt der Freunde Schar
(Auch hielt das laute Schnarchen dieser Braven
Mich wach, wenn ich ein bißchen schlummrig war).

In jenen Nächten hat Langweil ergriffen
Mich oft, auch Furcht - (nur Narren fürchten nichts) -
Sie zu verscheuchen, hab ich dann gepfiffen
Die frechen Reime eines Spottgedichts.

Ja, wachsam stand ich, das Gewehr im Arme,
Und nahte irgend ein verdächtger Gauch,
So schoß ich gut und jagt ihm eine warme,
Brühwarme Kugel in den schnöden Bauch.

Mitunter freilich mocht es sich ereignen,
Daß solch ein schlechter Gauch gleichfalls sehr gut
Zu schießen wußte - ach, ich kanns nicht leugnen -
Die Wunden klaffen - es verströmt mein Blut.

Ein Posten ist vakant! - Die Wunden klaffen -
Der Eine fällt, die Andern rücken nach -
Doch fall ich unbesiegt, und meine Waffen
Sind nicht gebrochen - Nur mein Herze brach.

About the headline (FAQ)

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]

This text was added to the website: 2008-11-07
Line count: 24
Word count: 180

Enfant perdu
Language: Czech (Čeština)  after the German (Deutsch) 
Ztracená varta v boji za svobodu,
po třicet roků věrně vytrvav,
své vítězství já nečekám, jen škodu,
vždyť věděl jsem, že nevyváznu zdráv.

Mí druzi spali ve stanech, já bděl jsem,
bděl nocí dnem, byť leckdy ospalý —
Leč chvílemi, když také zdřímnout chtěl jsem,
mi junáci mi příliš chrápali.

V těch nocích často nudou jsem si stýskal,
a že z ní strach byl (já se nestydím:
jen blázen nezná strachu), já si pískal
popěvků drzých vyzývavý rým.

Ba, ručnici jsem rukou třímal bdělou,
a chlap-li podezřelá se mi mih’,
já namířil a střelil mu tu vřelou,
vařící kulku v potutelný břich.

Však někdy se mi arci přiházelo,
že chlap to rovněž uměl s ručnicí.
Nač zapírat? Mám pohmožděné tělo —
z ran teče krev má, proudem crčící.

Je uprázdněno místo. Zeje rána —
Kdo padne na vartě, buď nahrazen!
Však já pad’ nezdolán. Nerozlámána
je moje zbroj — mé srdce puklo jen.

Confirmed with Heinrich Heine, Passionál, Praha: Svoboda, 1949. pages 102–103. Překlad: Otokar Fischer


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]

This text was added to the website: 2019-06-11
Line count: 24
Word count: 153