by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Haasz (1860 - 1939)

Élévation
Language: French (Français) 
Available translation(s): ENG
Au-dessus des étangs, au-dessus des vallées,
Des montagnes, des bois, des nuages, des mers, 
Par-delà le soleil, par-delà les éthers, 
Par-delà les confins des sphères étoilées, 

Mon esprit, tu te meus avec agilité, 
Et, comme un bon nageur qui se pâme dans l'onde, 
Tu sillonnes gaîment l'immensité profonde 
Avec une indicible et mâle volupté. 

Envole-toi bien loin de ces miasmes morbides ; 
Va te purifier dans l'air supérieur, 
Et bois, comme une pure et divine liqueur, 
Le feu clair qui remplit les espaces limpides. 

Derrière les ennuis et les [sombres]1 chagrins 
Qui chargent de leur poids l'existence brumeuse, 
Heureux celui qui peut d'une aile vigoureuse 
S'élancer vers les champs lumineux et sereins ; 

Celui dont les pensers, comme des alouettes, 
Vers les cieux le matin prennent un libre essor, 
- Qui plane sur la vie, et comprend sans effort 
Le langage des fleurs et des choses muettes !

View original text (without footnotes)

Confirmed with Les Fleurs du mal, Spleen et Idéal, Paris: Poulet-Malassis et de Broise, 1857, pages 17-18.

1 L. Freitas Branco and J. Harvey: "vastes"

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Poom Andrew Pipatjarasgit [Guest Editor]

This text was added to the website between May 1995 and September 2003.
Line count: 20
Word count: 148

Vzlet
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Výš nad rybníků pláň, výš nad údoly, výše
než horstvo, nad lesy i mračna, nad moře,
tam v dáli za slunce neb éther v prostoře,
tam v dáli za meze, kde končí hvězdné říše,

můj duchu, zalétáš a těkáš v čilosti;
jak plavec statečný, jejž rozkoš v proudu jímá,
ty vesel brázdíš sráz, kde nekonečnost dřímá,
pln nevylíčené a mužné radosti.

Jen uleť daleko ty chorobnému moru,
a jdi se očistit v těch vyšších vrstev tok,
a pij, jak nebeský a nezkalený mok,
žár jasný, průhledném jenž kypí po prostoru.

Za strastí všelikou a širým pásmem běd,
jež tíží břemenem všem lidem žití kalné,
ten šťasten, komu lze se na peruti valné,
až k nivám zářivým a světlým povznášet!

Ten, jehož myšlenka i skřivanů dav předčí,
již z rána k obloze svůj volný nesou let
— jenž krouží nad žitím a může rozumět
i květin jazyku i němých věcí řeči!

Confirmed with BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II, translated by Jaroslav Haasz, Praha: J. Otto, 1919. pages 13-14.


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]

This text was added to the website: 2019-08-25
Line count: 20
Word count: 150