by Charles Baudelaire (1821 - 1867)
Translation by Jaroslav Haasz (1860 - 1939)

Ce soir, la lune rêve avec plus de...
Language: French (Français) 
Ce soir, la lune rêve avec plus de paresse ;
Ainsi qu'une beauté, sur de nombreux coussins,
Qui d'une main distraite et légère caresse,
Avant de s'endormir, le contour de ses seins,

Sur le dos satiné des molles avalanches,
Mourante, elle se livre aux longues [pâmoisons]1,
Et promène ses yeux sur les visions blanches
Qui montent dans l'azur comme des floraisons.

Quand parfois sur ce globe, en sa langueur oisive,
Elle laisse filer une larme furtive,
Un poète pieux, ennemi du sommeil,

Dans le creux de sa main prend cette larme pâle,
Aux reflets irisés comme un fragment d'opale,
Et la met dans son cœur loin des yeux du soleil.

About the headline (FAQ)

View original text (without footnotes)

Confirmed with Les Fleurs du mal, Spleen et Idéal, Paris: Poulet-Malassis et de Broise, 1857, pages 172-173. Note: this was number 75 in the 1857 edition of Les Fleurs du mal but number 65 or 67 in subsequent editions.

1 misspelled in 1857 edition as "pamoisons"

Authorship

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):


Research team for this text: Emily Ezust [Administrator] , Poom Andrew Pipatjarasgit [Guest Editor]

This text was added to the website: 2010-06-12
Line count: 14
Word count: 110

Smutek luny
Language: Czech (Čeština)  after the French (Français) 
Dnes Luna z večera s leností větší dřímá;
jak kráska, na mnohých jež ležíc polštářích,
svou rukou lehýnkou a roztržitou jímá,
než sen ji zkolébá, si rysy ňader svých.

Kde měkkých lavin hřbet ji sametový čeká,
mrouc, ona záchvatům se dlouhým oddává,
za zjevy bílými zrak její při tom těká,
jež v azur stoupají co květů záplava.

Když na zem naši pak v té unylosti líné
jí z očí pokradmu snad někdy slza splyne,
hned básník soustrastný, a spánku nepřítel,

tu slzu sinavou v dlaň svoji prázdnou chytí,
jež jak kus opálu se leskem duhy svítí,
a v srdce dá, by ji zrak slunce neviděl.

Confirmed with BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II, translated by Jaroslav Haasz, Praha: J. Otto, 1919, pages 65-66.


Authorship

Based on

Musical settings (art songs, Lieder, mélodies, (etc.), choral pieces, and other vocal works set to this text), listed by composer (not necessarily exhaustive)

    [ None yet in the database ]


Researcher for this text: Andrew Schneider [Guest Editor]

This text was added to the website: 2019-08-25
Line count: 14
Word count: 105