To není ještě jaro celé, spíš jeho tucha, na vrbě pohnula se stmělé sněť suchá[.] Cos jako hudba vzduchem táhne šum ptačích křídel, jak zplna když se do strun sáhne, ruch zřídel. Bříz kadeře se uklánějí a hnízda stará v červánkách rozkoší se chvějí, sny jara! Toť advent přírody, den svátku, pryč z duše mraky! Tvá vesna srdce příjde v krátku, věř taky! O této chvíle užij slavné, pij mír a něhu, ať mdloba padne křivdy dávné, rmut sněhu! Ať radost se jen rozveselí v tvém celém nitru, bud’ skřivan, který jásá v poli vstříc jitru!
Jarní paprsky (Frühlingsstrahlen)
Song Cycle by Zdenko Antonín Václav Fibich (1850 - 1900)
1. Předtucha jara
Text Authorship:
- by Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]1. Frühlingsahnung
Das ist noch nicht des Lenzes Fülle, wohl nur sein Flüstern, Auf grauer Weid wie reckt sichs stille und lüstern! Es klingt wie süsse Melodeien, die rauschend schwellen, Es springen Kinder froh in Freien die Quellen. Und in den Birken zittert's leise wie erstes Keimen, Abendroth scheint in süssen Wonnen zu träumen! O Advent der Natur, der Auen, geh' auf o Seele Und dich den Wonnen die zu schauen, vermähle! Berausche dich in diesem Werden an Ruh und Frieden Vom Harme frei, der dir auf Erden beschieden! O juble auf verlassenes Herz erlöst von Sorgen, So wie die Lerche grüsst im Felde den Morgen!
Text Authorship:
- Singable translation by Anonymous / Unidentified Author
Based on:
- a text in Czech (Čeština) by Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]2. Noční nálada
Já tichou nocí bloudím sám a k luně zřím i ku hvězdám, jež z oblaků se tajně noří. Zde onde v temný dol svůj slavík zalká bol, a vše se v ticha ztrácí moři. O čaroplný noci zvuk: to bystříny zní dálný hluk a mračných stromů šumné chvění. V ten boru tajný dech můj splývá bludný vzdech jak duma zaniklého snění.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Nachts", appears in Gedichte, in 1. Wanderlieder, first published 1841
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]2. Nachtstück
Ich wandre durch die stille Nacht, Da schleicht der Mond so heimlich sacht Oft aus der dunklen Wolkenhülle, Und hin und her im Tal, Erwacht die Nachtigall Dann wieder alles grau und stille. O wunderbarer Nachtgesang, Von fern im Land der Ströme Gang, Leis Schauern in den dunklen Bäumen -- Wirr'st die Gedanken mir, Mein irres Singen hier Ist wie ein Rufen nur aus Träumen.
Text Authorship:
- by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Nachts", appears in Gedichte, in 1. Wanderlieder, first published 1841
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- CAT Catalan (Català) (Salvador Pila) , copyright © 2023, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English (Emily Ezust) , "I wander through the quiet night", copyright ©
- FRE French (Français) (Pierre Mathé) , "Je me promenais par une nuit silencieuse", copyright © 2009, (re)printed on this website with kind permission
- ITA Italian (Italiano) (Ferdinando Albeggiani) , "Di notte", copyright © 2013, (re)printed on this website with kind permission
First published in the appendices to the novellas Taugenichts and Marmorbild, 1826 in the cycle Nachtbilder (no. 1)
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Sharon Krebs [Guest Editor] , Melanie Trumbull3. Pěvcova útěcha
Neskropíli pláčem hrob můj dívčin hled, však jej rosnou vláhou svlaží máje květ. Nestavíli poutník při něm chvatný krok, sešle naň svit luny mdlý své záře tok. Nepomníli nikdo, že jsem byl kdy živ, stín to řekne háje, žírná setba niv. Luny svit, stín háje, kvítků vábný pel s láskou pomní toho, jenž jim lásku pěl.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Justinus (Andreas Christian) Kerner (1786 - 1862), "Sängers Trost"
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]3. Sängers Trost
Weint auch einst kein Liebchen Tränen auf mein Grab, Träufeln doch die Blumen Milden Tau hinab; Weilt an ihm kein Wandrer Im Vorüberlauf, Blickt auf seiner Reise Doch der Mond darauf. Denkt auf diesen Fluren Bald kein Erdner mein, Denkt doch mein die Aue Und der stille Hain. Blumen, Hain und Aue, Stern und Mondenlicht, Die ich sang, vergessen Ihres Sängers nicht.
Text Authorship:
- by Justinus (Andreas Christian) Kerner (1786 - 1862), "Sängers Trost"
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- CAT Catalan (Català) (Salvador Pila) , "El conhort del cantaire", copyright © 2020, (re)printed on this website with kind permission
- DUT Dutch (Nederlands) [singable] (Lau Kanen) , "Troost voor de zanger", copyright © 2013, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English (Sharon Krebs) (Harald Krebs) , "Singer's [Poet's] comfort", copyright © 2006, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English [singable] (Anonymous/Unidentified Artist) , "Minstrel's Consolation"
- FRE French (Français) (Pierre Mathé) , "Consolation du barde", copyright © 2011, (re)printed on this website with kind permission
4. Mignon
Zda znáš ten kraj, kde citron rozkvítá a v temném loubí oranž prosvítá, kde vánek jemný s modré vý se dchne, kde klid ná myrta, laur se vzhůru pne, ó zda jej znáš? V ten sad, v ten sad, tam chtěla bych, milen če můj, se brat. Zda znáš ten dům, kdo sloupy nesou krov, kde září síň a z komnat třpytí kov, a sochy z mramoru zří na mne kol: rci, jaký, dítě mé, tě schvátil bol? Ó zda jej znáš? V ten hrad, v ten hrad, tam chtěla bych, ochranče můj, se brat. Zda znáš ten vrch a stezku oblačnou? Tu soumar svou si cestu hledá mhou, a v slujích dlí ten draků starý rod, tu skály spád a přes něj spousta vod: Ó zda jej znáš? V ten chlad, v ten chlad, tam chtěla bych, můj otče, v pout' se brat.
Text Authorship:
- by Ladislav Quis (1846 - 1913)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Johann Wolfgang von Goethe (1749 - 1832), "Mignon", written 1784, appears in Wilhelm Meisters Lehrjahre, first published 1795
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]4. Mignon
Kennst du das Land? wo die Citronen blühn, Im dunkeln Laub die Gold-Orangen glühn, Ein sanfter Wind vom blauen Himmel weht, Die Myrte still und hoch der Lorbeer steht, Kennst du es wohl? Dahin! Dahin Möcht' ich mit dir, o mein Geliebter, ziehn. Kennst du das Haus? Auf Säulen ruht sein Dach, Es glänzt der Saal, es schimmert das Gemach, Und Marmorbilder stehn und sehn mich an: Was hat man Dir, du armes Kind, gethan? Kennst du es wohl? Dahin! Dahin Möcht' ich mit dir, o mein Beschützer, ziehn. Kennst du den Berg und seinen Wolkensteg? Das Maulthier sucht im Nebel seinen Weg; In Höhlen wohnt der Drachen alte Brut; Es stürzt der Fels und über ihn die Flut. Kennst du ihn wohl? Dahin! Dahin Geht unser Weg! o Vater, laß uns ziehn!
Text Authorship:
- by Johann Wolfgang von Goethe (1749 - 1832), "Mignon", written 1784, appears in Wilhelm Meisters Lehrjahre, first published 1795
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- CAT Catalan (Català) (Salvador Pila) , copyright © 2015, (re)printed on this website with kind permission
- DUT Dutch (Nederlands) [singable] (Lau Kanen) , "Ken je het land?", copyright © 2007, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English (Walter Meyer) , "Knowest thou where?", copyright © 1996, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English [singable] (John Bernhoff) , "Mignon", first published 1907
- ENG English [singable] (Charles Fonteyn Manney) , "Mignon's song", first published 1911
- ENG English (Emily Ezust) , copyright © 2016
- FRE French (Français) (Pierre Mathé) , "Connais-tu le pays où les citronniers fleurissent", copyright © 2009, (re)printed on this website with kind permission
- GRE Greek (Ελληνικά) [singable] (Christakis Poumbouris) , copyright © 2018, (re)printed on this website with kind permission
- HUN Hungarian (Magyar) (Tamás Rédey) , copyright © 2015, (re)printed on this website with kind permission
- ITA Italian (Italiano) (Ferdinando Albeggiani) , "Conosci tu il paese", copyright © 2005, (re)printed on this website with kind permission
- ITA Italian (Italiano) (Paolo Montanari) , "Conosci il paese", copyright © 2008, (re)printed on this website with kind permission
- NOR Norwegian (Bokmål) (Marianne Beate Kielland) , copyright © 2023, (re)printed on this website with kind permission
See also the following poems inspired by this poem: the French poem Mignon and the German poem Kennst du das Land, wo über Grabes Nächte.
Note: modern German would employ the following spellings: "gethan" -> "getan", "Maulthier" -> "Maultier", etc.
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Sharon Krebs [Guest Editor] , Peter Rastl [Guest Editor]5. To tam!
Ten starý strom to není již, co stál tu v dobách dávných, na nějž jsem se vznesl ve květnou výš nad obzor krajů těch vábných. Ten strom to není již, jenž s návrší v dol šuměl báje, když jel jsem v noci od milé v ňadrech blaha ráje. Ten strom to ještě, dol i háj, ten svět nemá ni vrásky, tvé ale stáří nezná máj, to tam jaro naší lásky.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Vorbei", appears in Gedichte, in 3. Zeitlieder
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]5. Vorbei!
Das ist der alte Baum nicht mehr,
Der damals hier gestanden,
Auf dem ich gesessen im Blütenmeer
Über den sonnigen Landen.
Das ist der Wald nicht mehr, der sacht
Vom Berge rauschte nieder,
Wenn ich vom Liebchen ritt bei Nacht,
Das Herz voll neuer Lieder.
...
Es ist der Baum noch, Tal und Wald,
Die Welt ist jung geblieben,
Du aber wurdest seitdem alt,
Vorbei ist das schöne Lieben.
Text Authorship:
- by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Vorbei", appears in Gedichte, in 3. Zeitlieder
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- DUT Dutch (Nederlands) [singable] (Jos. Van de Vijver) , "Voorbij!"
- ENG English [singable] (Helen Dellenbauch Tretbar) , "'T is past!"
- FRE French (Français) (Pierre Mathé) , copyright © 2015, (re)printed on this website with kind permission
6. Der träumende See
Der See ruht tief im blauen Traum Von Wasserblumen zugedeckt; Ihr Vöglein hoch im Eichenbaum, Daß ihr mir nicht den Schläfer weckt! Doch leise weht das Schilf und wiegt Das Haupt mit leichtem Sinn; Ein blauer Falter aber fliegt Darüber einsam hin!
Text Authorship:
- by Julius Mosen (1803 - 1867), "Der träumende See"
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- CAT Catalan (Català) (Salvador Pila) , copyright © 2021, (re)printed on this website with kind permission
- DUT Dutch (Nederlands) [singable] (Lau Kanen) , "Het dromende meer", copyright © 2012, (re)printed on this website with kind permission
- ENG English (Laura Prichard) , copyright © 2016, (re)printed on this website with kind permission
- FRE French (Français) (Guy Laffaille) , copyright © 2017, (re)printed on this website with kind permission
- POR Portuguese (Português) (Margarida Moreno) , "O lago sonhador", copyright © 2011, (re)printed on this website with kind permission
- SPA Spanish (Español) (Daniel Faure) , "El lago soñador", copyright © 2007, (re)printed on this website with kind permission
6. Snící jezero
Tam v hloubi tůň svůj dříme sen, ji závoj skrývá vodních řas: ty ptáčku tam, o tich buď jen, ať nevzbudíš mi spáče v ráz. Však rákos v tichý dá se ples, jak zval by k dětským hrám, nad modrou tůň se motýl vznes a v blankyt pluje sám.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Julius Mosen (1803 - 1867), "Der träumende See"
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]7. Abendlied
Die Weiden vor dem Ostthor stehn
Mit Zweigen hoch und dicht.
„O lass dich dort, mein Liebchen, sehn,
Ich komm' im Abendlicht.“
Schon zeiget sich der Abendstern,
Schon sieht man sich die Weiden
Mit seinem Schein bekleiden,
Sie aber bleibt noch fern!
...
Text Authorship:
- by Johann Cramer , "Abendklage", appears in Schi-King, oder Chinesische Lieder, gesammelt von Confucius
Based on:
- a text in Latin by Alexandre de Lacharme, Père (1695 - 1767), appears in Confucii Chi-King sive Liber Carminum [text unavailable]
Based on:
- a text in Chinese (中文) by Anonymous/Unidentified Artist , appears in Shi Jing (or Schi-King) - Classic of Poetry - Book of Songs -- Book of Odes -- Chinesische Liederbuch [text unavailable]
Go to the general single-text view
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Sharon Krebs [Guest Editor]7. Večerní písen'
Tam před branou, kde větřík hrá si s olší v každý čas, O přijď tam, [draha milko]1 má, až luny vzejde jas. Již měsíc vyšel z pod oblak, mdlý svit se volši vtírá, ruch všechen vůkol zmírá: ji marně však můj hledá zrak.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Johann Cramer , "Abendklage", appears in Schi-King, oder Chinesische Lieder, gesammelt von Confucius
Based on:
- a text in Latin by Alexandre de Lacharme, Père (1695 - 1767), appears in Confucii Chi-King sive Liber Carminum [text unavailable]
Based on:
- a text in Chinese (中文) by Anonymous/Unidentified Artist , appears in Shi Jing (or Schi-King) - Classic of Poetry - Book of Songs -- Book of Odes -- Chinesische Liederbuch [text unavailable]
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]8. Nachtgebet  [sung text not yet checked]
Es rauschte leise in den Bäumen, Ich hörte nur der Ströme Lauf, Und Berg und Gründe, wie aus Träumen, Sie sahn so fremd zu mir herauf. Drin aber in der stillen Halle Ruht' Sang und Plaudern müde aus, Es schliefen meine Lieben alle, Kaum wieder kannt ich nun mein Haus. Mir war's, als lägen sie zur Stunde Gestorben, bleich im Mondenschein, Und schauernd in der weiten Runde Fühlt ich auf einmal mich allein. So blickt in Meeres öden Reichen Ein Schiffer einsam himmelan - O Herr, wenn einst die Ufer weichen, Sei gnädig du dem Steuermann!
Text Authorship:
- by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Nachtgebet", appears in Gedichte, in 6. Geistliche Gedichte
Go to the general single-text view
Researcher for this text: Emily Ezust [Administrator]8. Večerní modlitba  [sung text not yet checked]
Jak v pokraji stál bych žití, z háje tak zírám v dál, kde v stříbrných vod lesklou síti, se kraj plný vábů spjal. Tu s výše zvonku se spouští, stříbrný v údolí hlas, až srna se zachví v houští, však klidně dál dříme zas. A bor svoji korunu sklání, jak sen by tu dýchl v háj, světa Pán dlí nad tichou strání a v dálný žehná kraj, sám Pán dlí nad tichou strání a v dálný žehná kraj.
Text Authorship:
- by Ladislav Dolanský (1857 - 1910)
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Joseph Karl Benedikt, Freiherr von Eichendorff (1788 - 1857), "Nachtgebet", appears in Gedichte, in 6. Geistliche Gedichte
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]9. Erwachen des Frühlings
Der Frühling kam, der Frühling rief Vom Berg und Thal herunter: Wär' euer Schlaf auch noch so tief, Ihr Schläfer werdet munter. Da regten tausend Keime sich Und wurden stark und stärker Und dehnten sich und streckten sich Und sprengten ihre Ketten. Da traten Blätter zart und weich Aus kleinen braunen Wiegen Nun schüchtern an den starken Zweig Sich innig anzuschmiegen, Da sprang Schneeglöckchen pfeilgeschwind Aus seinem grünen Bette, Da glaubte schon das schöne Kind, Dass es verschlafen hätte. Da wurden auch die Veilchen wach, Die tief im Grase wohnen, Und bunte Primeln folgten nach Und weisse Anemonen. Da fing mein Herz zu klopfen an So schmerzlich so bange, Ein Strom von bittern Thränen rann Heiss über meine Wangen, Der Lieben hab ich still gedacht, Die grüne Hügel decken Und die der Lenz mit seiner Macht Nicht kann vom Schlaf erwecken.
Text Authorship:
- by Julius Karl Reinhold Sturm (1816 - 1896)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]9. Probuzení jara
Když zavítala vesna zas, ta píseň krajem zněla: Vy co tu spíte dráhný čas, se k žití zbud'te zcela. Hned tisíc poupat povstalo ze podzemní své skrýše a každé poupě vzrůstalo, co dříve spalo tiše. Tu lístek každý mlad'ounký se k silné větvi pojí, je ještě sláb a hebounký, že býti sám se bojí; i sněženky též hlavinka se náhle zjeví milá, a lituje ta chudinka, že příliš dlouho snila. A fialek se zjeví roj a květů jiných zvonky, i prvosenek četny voj, i bílé anemonky. Však v moje srdce tlukoucí se tajně smutek v krádá, a v oku slza horoucí se k slze opět střádá, tot' upomínka na milé, co mysl moji trudí, ty, které jaro přibylé víc ze sna neprobudí.
Text Authorship:
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Julius Karl Reinhold Sturm (1816 - 1896)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]10. Maiennacht
Durch die wolkige Maiennacht Geht ein leises Schallen, Wie im Wald die Tropfen sacht Auf die Blätter fallen. Welch' ein ahnungsreicher Duft Quillt aus allen Bäumen! Dunkel webt es in der Luft Wie von Zukunftsträumen. Da im Hauch der auf mich weht, Dehnt sich all' mein Wesen, Und die müde Seele trinkt Schauerndes Genesen: Müde Seele, hoffe nur, Morgen kommt die Sonne, Und du blühst mit Wald und Feld Hell in Frühlingswonne!
Text Authorship:
- by Emanuel von Geibel (1815 - 1884), no title, appears in Neue Gedichte, in Lieder aus alter und neuer Zeit, no. 1
See other settings of this text.
Available translations, adaptations or excerpts, and transliterations (if applicable):
- ENG English (Michael P Rosewall) , copyright © 2023, (re)printed on this website with kind permission
10. Májová noc  [sung text not yet checked]
V poklid noci májové tichý zvuk se vkrádá, jako krůpěj rosné mhy v lesní list kdy spadá. Vůně dýše v celý háj tajných bájí zvěsti, v temné klenbě sosen tam snad mé dříme štěsti. A ta vůně v nirtu mém naděj novou vznítí, duch můj slastným doufá snem číši lásky píti. Doufej, duše, doufej zas, máj se k tobě vrátí, záhy spatríš v jasný den slunce žárem pláti.
Text Authorship:
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Emanuel von Geibel (1815 - 1884), no title, appears in Neue Gedichte, in Lieder aus alter und neuer Zeit, no. 1
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]11. Milchmaid
War eine kleine Bauerndirn, die wollte melken gehn, trug einen breiten Strohhut, doch keine Toffelchen. Wie kannst du kleine Bauerndirn allein zum Melken gehn? Trug einem leichten Strohhut, trug eine shcwere Tracht, doch wenn sie hin zum Melken ging, so ging sie hin und lacht! Ach du kleine Bauerndirn, wie schwer ist deine Tracht. O ja du kleine Bauerndirn, komm, stütze dich auf mich, trotz deiner schweren Trage, trag ich auf Händen dich. Und wär' der ganze Weg ein Stein, ich trüg' auf Händen dich.
Text Authorship:
- by Klaus Groth (1819 - 1899)
See other settings of this text.
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]11. Veselá dívčina
Šla kdysi mladá dívčina, šla dojit v jarní den, má věru pěkný klobouček, však bosou nožku jen. Což sama, mladá dívčino, jdeš dojit v jarní den? Má ovšem lehký klobouček, však velkou nese tíž, přec, jdeli dojit v jarní den, tu jen se smát ji zříš. Ach ty malá dívčino, jak velká je tvá tíž! Jen se má zlatá dívčino, jen stul se ke mně blíž, rád na svých loktech povznesu tě v jasnou ráje říš. Byt' cesta byla plna skal, tě povznesu v ráje říš.
Text Authorship:
- Singable translation by Ferdinand Pujman
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Klaus Groth (1819 - 1899)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]12. Die Verlassene
Nun mach' mir nicht das Herz so schwer Und lach' einmal und freu' dich sehr, Am Himmel schon die Lerche schlägt, Im Holz die Nachtigall. Was starr'st du in die Abendgluth? Die Blumen duften in dem Gras! Der Vogel singt aus Übermuth, Und du bist still und blaß.
Text Authorship:
- by Adolf Wilhelm Ernst von Winterfeld (1824 - 1888), "So lach' doch 'mal", appears in Quickborn. Gedichte aus dem Volksleben von Klaus Groth. Aus ditmarscher Mundart übertragen von A. v. Winterfeld
Based on:
- a text in Plattdeutsch by Klaus Groth (1819 - 1899), "So lach doch mal!", appears in Quickborn: Volksleben in Plattdeutschen Gedichten ditmarscher Mundart
See other settings of this text.
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]12. Opuštěná
O nebud' déle smutna tak a zasměj se a zjasni zrak, svou píseň pěje skřivan zas i slavík v jarní čas. Proč v západ růžný teskně zříš? Hle vůni dýše celý svět, vše vůkol slastí jásá již, tvůj ret jen tich a bled.
Text Authorship:
- Singable translation by Ferdinand Pujman
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Adolf Wilhelm Ernst von Winterfeld (1824 - 1888), "So lach' doch 'mal", appears in Quickborn. Gedichte aus dem Volksleben von Klaus Groth. Aus ditmarscher Mundart übertragen von A. v. Winterfeld
Based on:
- a text in Plattdeutsch by Klaus Groth (1819 - 1899), "So lach doch mal!", appears in Quickborn: Volksleben in Plattdeutschen Gedichten ditmarscher Mundart
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]13. Das Kriegerweib
Wenn Abends roth die Wolken zieh'n, So denk ich deiner treu! Es zog vorbei das ganze Heer, Und du warst auch dabei. Und wenn vom Baum die Blätter fall'n, So denk ich deiner treu, Es fiel so mancher brave Bursch, Und du warst auch dabei. Dann setz' ich mich so traurig hin, Und denke deiner treu. Ich ess' allein mein Abendbrot Und du bist nicht dabei.
Text Authorship:
- by Adolf Wilhelm Ernst von Winterfeld (1824 - 1888), "Die junge Wittwe", appears in Quickborn. Gedichte aus dem Volksleben von Klaus Groth. Aus ditmarscher Mundart übertragen von A. v. Winterfeld
Based on:
- a text in Plattdeutsch by Klaus Groth (1819 - 1899), "De junge Wȩtfru", appears in Quickborn: Volksleben in Plattdeutschen Gedichten ditmarscher Mundart
See other settings of this text.
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]13. Žena vojínova
Když mraky bouřné táhnou kol, těch dávných toužim chvil: kdys táhl zástup vojska tu, a ty v něm též jsi byl. Kdy s větví v trávu spadá list, těch dávných toužim chvil: tak mnohý hoch tam mrtev kles a tys v jich počtu byl. Pak smutně sednu ke krbu, těch dávných toužim chvil, chléb hořký smáčím slzou svou, o kéz bys u mne byl!
Text Authorship:
- Singable translation by Ferdinand Pujman
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Adolf Wilhelm Ernst von Winterfeld (1824 - 1888), "Die junge Wittwe", appears in Quickborn. Gedichte aus dem Volksleben von Klaus Groth. Aus ditmarscher Mundart übertragen von A. v. Winterfeld
Based on:
- a text in Plattdeutsch by Klaus Groth (1819 - 1899), "De junge Wȩtfru", appears in Quickborn: Volksleben in Plattdeutschen Gedichten ditmarscher Mundart
Go to the general single-text view
Research team for this page: Emily Ezust [Administrator] , Andrew Schneider [Guest Editor]14. Der Segen
Die Thüren auf! und lasst herein Der Lüfte süss Gewimmel, Herein den warmen Sonnenschein, Herein den ganzen Himmel. Vom Berge ist durch Feld und Wald Der hohe Ruf erklungen, Und zauberkräftig kam ihm bald Der Frühling nachgesprungen. Er sang die öden Fluren an: Wie schwellen schon die Saaten, Er rief durch Wald und Wiesenplan Und alles will gerathen. Doch mit den besten Gaben Ist meinem Lieb begegnet Und hat es an die Stirn geküsst Und hat es still gesegnet. Schon reden aller Orten laut Die Lieder und die Winde Von dir du holde junge Braut, Vom wonnigen Maienkinde.
Text Authorship:
- by Johann Georg Fischer (1816 - 1897)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Sharon Krebs [Guest Editor]14. Požehnání  [sung text not yet checked]
Již vzhůru mříž, at' vstoupí k nám dech vánku jemnně hravý, svit slunka vábí k bujným hrám, a k lásce obzor smavý. S hor zavzněl náhle mocný hlas, jenž lesům velel, stráním, a plnou náruč vábných krás, hned jaro nese za ním. A jeho úsměv, jeho ples nám nové stvořil světy, a v luh i bor a v stráň i les, on vkouzlil steré květy. Však nejkrásnější dalo vděk přec jaro dívce mojí, jí vtisklo v elo polibek a v náruč spjalo svoji. H ned celý svět ten zázrak zná, jím šumí bory, háje, že od té chvíle, dívko má,, jsi nejkrasší dítě máje.
Text Authorship:
- Singable translation by Ferdinand Pujman
Based on:
- a text in German (Deutsch) by Johann Georg Fischer (1816 - 1897)
Go to the general single-text view
Researcher for this page: Andrew Schneider [Guest Editor]